DŮLEŽITÉ INFORMACE

Podmínkou pro získání poukazu (tzv. Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku) je prokázaná inkontinence a stanovení její závažnosti. Nárok na předpis může vzniknout od věku 3 let pojištěnce v případě patologické inkontinence. Úhradu zajišťuje veřejné zdravotní pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (příloha č. 3).

Absorpční zdravotnické pomůcky mohou předepsat lékaři specializovaní v geriatrii, gynekologii, chirurgii, nefrologii, neurologii, pediatrii, všeobecné medicíně nebo urologii, a od 1. 1. 2022 také sestry v domácí péči a sestry v lékařských oborech. Pro dětské pacienty může poukaz vystavit praktický lékař pro děti a dorost.

Odborný lékař informuje všeobecného praktického lékaře, který pečuje o pacienta s inkontinencí, o výsledcích vyšetření a předepsaných zdravotnických pomůckách.

Inkontinence je rozdělena do tří stupňů podle závažnosti:

I. stupeň: Mimovolný únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin, zejména při stresové inkontinenci všech stupňů. Používání pomůcek je nepravidelné, a únik moči nastává při kašli, smíchu, kýchnutí nebo zvedání předmětů.

III. stupeň: Mimovolný únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin, včetně fekální inkontinence a ostatních typů inkontinence, zejména u mobilních pacientů. Používání pomůcek je denně nutné, a únik moči nastává při změně polohy, běhu, chůzi po schodech nebo fyzické námaze.

III. stupeň: Mimovolný únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin, včetně smíšené inkontinence a ostatních typů inkontinence v pokročilém stádiu, zejména u ležících pacientů spojených s inkontinencí stolice. Používání pomůcek je trvalou nutností, a moč nebo stolice unikají trvale, bez možnosti jakkoli kontrolovat tento stav.

Spoluúčast pacienta je stanovena podle stupně inkontinence a zahrnuje i inkontinenční podložky. Doplatky se vybírají již od prvního kusu předepsaného lékařem. Pojištěnec a pojišťovna se podílejí na celkové ceně pomůcek ve stanoveném poměru až do vyčerpání limitu. Ošetřující lékař má pacienta o možnostech léčby komplexně informovat, včetně výše úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění, resp. jeho spoluúčasti.